Pojďme si zapochybovat – co když je všechno úplně jinak?

Odjakživa mě bavilo se ve všem rýpat. Prozkoumávat i ty nejmenší detaily ze všech možných úhlů pohledu. S tím se pojí i celá řada otázek, které mne již v brzkým věku napadaly častěji, než bylo v křesťanským prostředí, v němž jsem vyrostla, žádoucí.

Začalo to nevinně – při hodinách náboženství jsem s roztomilým pohledem kladla otázky, ze kterých se milýmu panu faráři nejednou orosilo čelo. Postupně mě začal odbývat svýma naučenýma frázema, který se točily vesměs kolem jediné myšlenky – lidé přece mají svobodnou vůli, kterou jim svěřil ‚Bůh‘. To proto se dějou takový katastrofy? Není Bůh všemohoucí? Kdyby nás lidi tolik miloval, dopustil by, aby tolik z nás trpělo? A tak pořád dokola. Muselo to být vážně únavný, snažit se zodpovědět otázky, kterým se církev snaží za všech sil vyhýbat. Jejich pokládání mě postupně omrzelo, byla jsem zklamaná ze zpětné vazby, od níž jsem původně očekávala mnohem víc.

Několikrát jsem si vyslechla, že jako správná křesťanka bych nad něčím takovým neměla vůbec přemýšlet. Že zpochybňovat cokoliv ohledně víry je cesta do pekel. A co na to můj mozek? Bum! Jsi špatná! Špatnej člověk. Špatněj křesťan. Takto to být nemá.

Tuto myšlenku doplněnou o bonus v podobě pocitu méněcennosti jsem přežvejkávala za pochodu. Vřelo to ve mně. Ztrácela jsem víru v to, co křesťanství pokládá za zásadní. A pomalými krůčky nacházela víru sama v sebe. Do kostela jsem přitom stále chodila, i když míň často. Až do jednoho krásnýho prosluněnýho dne, kdy jsem si řekla, že stačí. Poslouchat chlapa v hábitu sebevědomě kázat o tom, jaký jsou potraty zlo, LGBTQ+ komunita představuje ohrožení pro jeho subjektivní představu tradiční rodiny, a tudíž by se k ní tak mělo i přistupovat? Ne, díky.

Hlavy v lavicích horlivě přikyvují a tvoří tak kývající se masu. Přemýšlí nad vyřčenými shluky slov někdo z jejich majitelů alespoň zčásti kriticky?

Mám zapotřebí spolu s dalšíma lidma opakovat stále prázdněji působící říkanky, který by mě osobně, kdybych byla oním Bohem, skoro až urážely? A dávat si za vinu každou špatnost? Ne, díky podruhé.

A co teprve představa, že zasvětím celej život následováním pravidel, o kterých se ani pořádně neví, kde přesně se vzaly, jen abych dosáhla něčeho, co není vůbec jistý? To mi taky není nejpříjemnější. Ne, díky potřetí.

Co když je všechno úplně jinak? Co když představa o Bohu stylem, jakým je prezentován jednotlivými církvemi, je skutečnosti vzdálená jako moje motivace chodit na nepovinný přednášky? Na jeho místě nás může pozorovat třeba růžová chobotnice s tmavě modrým kloboukem a lesklým černým náramkem na každým z chapadel a zeširoka se úsmívat, jak jsme to ale naivní. Nebo osamělej programátor žijící jen ve své hlavě, kterej se sice snaží, aby vše vychytal natolik, že jakožto postavičky v jeho uměle vytvořené hře nezjistíme, že se jedná o simulaci. Jenže ejhle! U téhle to s kapacitou potřebnou k přemýšlení o takových záležitostech přepískl. A u téhle taky. Co teď? Nechá je v té touze po vědění pořádně vykoupat, jen ať si o své existenci pořádně zapochybujou.

Jak jsem již naznačila, rozhodně netvrdím, že Bůh neexistuje. Tvrdit něco takovýho mi ani nepřísluší, vždyť moje povědomí je omezený na to, co jsem zažila. Věřím, že existuje něco mezi nebem a zemí, co nás všechny převyšuje. Jen oné entitě přisuzovat lidskou podobu mi přijde jako dost sobeckej počin.

Prosím vás, bytosti lidský, ptejte se. Na cokoliv. Nejen ostatních, ale především sebe samotných. Ono zjištění, že všechno nemusí být přesně tak, jak to vnímáte, je klíč k dalšímu a mnohem hlubšímu poznávání.

Zpochybňujte. Ať už svět okolo (co když nakonec fakt žijeme v simulaci a nic není skutečný?) nebo, přesněji řečeno, vaši představu o něm.

A nebo nemusíte, pokud jste se svou představou zcela spokojeni.

Jste?

Jste si tím jisti?

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s